Máme za sebou již třetí ročník cyklistického víkendového výletu. Letošní cesty z Turnova proti proudu Jizery a následně po proudu Labe do Dvora Králové nad Labem se zúčastnilo 8 kolistů. Je potřeba poděkovat
Honzovi s Májou, kteří celý kolovíkend naplánovali a připravili, ale nakonec se
sami nezúčastnili. Přišli tak o opravdu vydařené počasí, nádherné stezky, terénní průjezdy, pád do bláta, fandění hokeji i spoustu pochutin z místních restaurací a cukráren :)
Jízdu jsme započali v sobotu ráno na Turnovském vlakovém nádraží v
osmi lidech, čímž jsme minulý ročník bohužel nepřekonali, ale povedenosti
celého výletu to vůbec neuškodilo. Trasa nás po chvíli tápání dovedla k řece
Jizeře. Až na Malou Skálu jsme jeli po silnici 3. třidy, naprosto bez provozu a
vcelku rychle. Po cestě proběhlo hromadné vysvlékání, protože začalo být
opravdu teplo.
Následoval úsek, před kterým jsme
byli varováni. Nicméně záhadu jsme rozluštili vcelku rychle. Červená turistická
značka byla ve skutečnosti žlutá. První terénní úsek ocenila většina
osazenstva, jednak kvůli horským kolům a jednak kvůli škodolibosti z pádu
nejmenované účastnice do kaluže plné bláta. Chvilkové praní a převlékání však
vše spravilo. Po minipříhodě se ztrátou krytky na foťák jsme se všichni zdárně
dostali do Železného Brodu a podél řeky Jizery do hotelu Pod Spálovem, kde
proběhlo obědové občerstvení (později jsme zjistili, že nejhorší z celého
výletu).
Nejmalebnější úsek trasy (ze
Spálova), takzvaná vyhlášená Riegrova stezka, nás i přesto že jsme museli kola
vést, příjemně překvapila. Nádherné výhledy ze stezky na řeku potěšily srdce
nejednoho milovníka přírody, uvidíte nespočetně fotek. Po několika kilometrech
jsme už nasedli na své stroje a mohli tak dojet do Semil.
Ze Semil do Jilemnice následoval
silniční úsek s počáteční kopcovatou vložkou, vzhledem k tomu, že nás začal
tlačit čas, jsme si ale nemohli vybírat (hokej je hokej). Po chvíli se trasa
vrátila k Jizeře, kde zesílil provoz, především historických vozů a motocyklů
(probíhala zde nějaká retro jízda). Chlapi se pokochali, ale hokej je hokej. Prostě
jsme odbočili od Jizery a vzhůru do kopce do Jilemnice! Museli jsme zvolnit,
abychom dostáli slibu, že nebudeme nikomu ujíždět, koncový prďák však odrovnal
beztak téměř všechny. Dorazili jsme po páté na dohodnuté místo - Sokol v
Jilemnici - dostali jsme dva čtyřlůžkové pokoje a plesnivou díru s názvem
lyžárna. Mohli jsme si tam schovat kola, což bylo nečekané a příjemné. Tento
den jsme ujeli a ušli asi 50
km.
Hledání podniku, kde by šel
sledovat hokej muselo být rychlé, ale stihli jsme to ještě v první třetině
(mezitím jsem začal zmrzlinový maraton - první dva kopečky v místní cukrárně).
Pizerie s velkoplošnou obrazovkou a příjemnou obsluhou - to byla klasa. Pizza
byla dobrá, pivo bylo dobré, hokej byl dobrý, nicméně jsme se Slováky prohráli.
Zábava byla i přesto v plném proudu, ale polovinu osazenstva zmohla únava a
odebrali se na Sokol. My jsme ještě zvládli první půli finále ligy mistrů,
ledové kávy a poháry (přidal jsem další čtyři kopečky). Poté jsme museli odejít
spát, jelikož byla zavíračka.
Druhý den jsme vyspaní a plní
elánu přejeli z Jilemnice k Labi, teploty se vyšplhaly ještě výše a trasa byla
mnohem rychlejší a rovnější. Po chvíli jsme byli v třetině. V půli trasy už
jsme to potřebovali pozdržet, tak jsme se na vylidněném náměstí v Hostinném
uchýlili do cukrárny (zde jsem přidal MAXI točenou a ještě jeden kopeček).
Všichni jsme se nacpali zákusky, kávou a zmrzlinou, abychom byli těžší a
pomalejší a nemuseli pak dlouho čekat na vlak či odvoz.
Dále byla trasa příjemná, jeli
jsme po silnici podél Labe, ale začalo
to nějak moc stoupat. Odbočka na zelenou turistickou podél přehrady Les
Království byla tedy jasná a dobrá volba. Užili jsme si přiměřeného terénu před
finálním dojezdem do Dvora Králové. Přejeli jsme historizující hráz vodní
nádrže ve stylu "Karlštejn" a dojeli po cyklotrase až do Dvora
Králové. Zde jsme výlet zakončili stylově v Country hospodě, většina pořádným
kusem masa. S nevolí jsme to pak rozpustili, část jela na vlak, část (pražská
sekce) počkala na odvoz. (Došel jsem si při čekání ještě pro dva kopečky domácí
zmrzlinky). Užili jsme si to náramně. Tímto děkuji za účast Marťusovi, Márovi,
Verče, Náčelníkovi, Schimovi, Svatce a Radce. A příští rok zas! (Po cestě Češi
uhráli s Finy bronz - aspoň že tak :-)
Vojta
