Tenkrát na východě [Tábor 2012]: REPORTÁŽ

Přijíždíme na výměnný pobyt do čínské vesnice Xian pod horami Hua Shan (tábořiště Farská louka). Již na nádraží jsme svědky čínské pohostinnosti a ochutnáváme nejrůznější čínské speciality. Po večerce probíhá muzejní noc, kdy se vydáváme po čínských pamětihodnostech a objevujeme čínské vynálezy.

Další den se seznamujeme s běžným životem v Číně – staví se čínská zeď, shání se bambus pro pandy a samozřejmě se jí pouze hůlkami. Večer přichází do vesnice vědec a zve všechny na pozorování vzácného nebeského úkazu – čínské hvězdy. Když přicházíme na místo nejlepšího výhledu, místo hvězdy se mezi stromy nad skálou zjevuje bohyně milosti Kuan-jin. Naléhavě žádá, abychom ji pomohli objevit a zničit Svitek nejvyšší moci, pomocí něhož lze ovládnout svět. Dle proroctví svitek mohou zničit jen poutníci ze západu a to do pátku 13. 7., kdy uplyne 500 let od jeho ukrytí Nefritovým císařem. Dostáváme do rána čas na rozmyšlenou.

“Věřila jsem, že se vydáte správnou cestou. Zlo už začalo Svitek nejvyšší moci hledat a je mu stále blíž. Je nezbytné, abyste svitek co nejrychleji nalezli a jednou provždy zničili. V tom vám pomůžou patroni nejsilnějších stylů kung-fu, které vám posílám na pomoc,” stálo v papírové růži, kterou jsme rozbalili. Rozdělili jsme se tedy do šesti klanů a podle toho, v které disciplíně se komu dařilo, jsme si mohli vybrat svého patrona: jeřába, čuníka, hada, tygra, kudlanku a krysu. Klany od patronů získávají znak, který si v následujících dnech můžeme nakreslit na šátky či trička. Každý patron také věnoval svému klanu váček s bylinkami, kterým ho lze přivolat, když bude nejhůře.

Rádi bychom začali s hledáním Svitku, ale nemáme nejmenší ponětí, jak se k němu dostat. Mezitím osíváme svá políčka rýží a stavíme města. Zlá strana však nechala na stožáru první stopu – krví napsaný nápis „Nepleťte se do toho.“ A hned druhý den někdo ukradl všechnu rýži z kuchyně. Tohle si Čínani nenechají líbit, a tak se společně vydáváme po stopě, která vede až do hor. Cestou potkáváme Opičáka – je uvězněný pod obrovským balvanem a tvrdí, že je přikován již 500 let! Podle všeho je nesmrtelný, něco provedl bohům a údajně umí skvěle kung-fu. Chvíli se rozmýšlíme: Co je zač? Proč byl uvězněn? Dá se mu věřit? Ovšem to, že promlouval s bohyní Kuan-jin, a ví o Svitku nejvyšší moci, pomůže v rozhodování a pokusíme se Opičáka osvobodit. Předtím se ale musíme vydat pro šest mocných elementů, které jedině dokáží Opičáka odkovat od skály.

Opičák se svou holí tak jde do našeho tábora a vysvětluje, proč byl přikován. Vypil elixír nesmrtelnosti na hostině bohů a navíc vyslechl rozhovor o Svitku nejvyšší moci. Zlí bohové ho tak odklidili na odlehlé místo, aby jim nepřekážel. Opičák hned druhý den začíná s výukou kung-fu: každý si opatří hůl, aby mohl po jeho vzoru trénovat.

Vše se zdá být dobré jen do té doby, než se doslova zastaví čas a do tábořiště vejde zlá Černá bohyně se svými poskoky. Diví se, že jsme její výhružku nevzali vážně a všechny nás oslepí. Klacky pod nohy nám hází celý den, hraje si s počasím a večer dokonce její přisluhovači unesou čtyři naše vedoucí a ošklivě je poraní. Opičák se tehdy rozhodne, že její sílu nám pomůže přemoci jen jeho vlastní učitel – obávaný mistr Su Hua Chi. Klany se proto vydávají přes ovocný sad za mistrem, aby si ho předešli a požádali o pomoc. Mistr Su, trochu roztržitý a hodně přísný, není nejdřív myšlence jít pomoci nějakým „dětem ze západu“ nakloněn. Avšak vytrvalost a vůle táborníků a především společný cíl oslabit Zlou bohyni při hledání Svitku nejvyšší moci, ho přesvědčí a jde nás učit.

Mistr Su Hua Chi učí opravdové základy kung-fu. Všichni sledujeme obrovský pokrok v naší fyzické síle – naučili jsme se boji zblízka, vytrvalosti, střelbě či balancování na lanech. Posledním krokem k dokonalému kung-fu je podniknout cestu za duševním klidem. Klany se proto vydávají na dalekou cestu na vrchol dračích hor Hua Shan (Poledník), kdy se setkávají s nejrůznějšími útrapami a dokonce musí přemoci několik přisluhovačů Zlé bohyně. Také jsme zjistili od Kuan-jin, že „klíčem je opičák“...

Jen co se táborníci vrátí do své vesnice, přichází opět Zlá bohyně a chce s námi poměřit své síly. Vyzývá nás na souboj a za výhru určí opičákovu dřevěnou hůl. Opičák se jí sice vzdát nechce, ale po prohraném turnaji mu nic jiného nezbývá. Jaké však bylo naše překvapení, když černí přisluhovači otevřeli hůl a vyndali z ní mapu ke Svitku nejvyšší moci!! Celou dobu jsme měli klíč před sebou a teď se ho zmocnila zlá strana!

Je nám asi opravdu nejhůře a tak vhazujeme byliny našich patronů do ohně. Vzápětí přicházejí, chválí nás a slibují, že zlou bohyni rychle vypátrají. Měli pravdu, ještě večer našli na šesti nepřístupných místech části mapy, kterou bohyně roztrhala. Úspěšně vše skládáme a dovídáme se, že dalšího dne se musíme vydat na cestu za Svitkem. Ještě před tím sháníme šest posvátných rostlin a úspěšně snižujeme náskok zlých pohůnků. Vpředvečer naplnění proroctví přicházíme pod Horu osudu, a doufáme, že ještě není pozdě. Od Kuan-jin, která nám žehnala na cestu, víme, že zlou bohyni můžeme zničit jen po vyslovení jejího pravého jména. A opravdu, proradnou ženu doháníme na cestě ke Svitku a navždy ji upoutáváme do skalního vězení po vyslovení jejího pravého jména Si Wang Mu.

Už nám chybí jen poslední metry ke zničení všemocného Svitku. Šest z nás zapaluje louče z ohně prosyceného rostlinami a pálí Svitek nejvyšší moci...

Tak se nám ten výměnný pobyt trošku zkomplikoval, ale stálo to za to. Během táboření jsme také stihli vyhrát fotbalový zápas proti skautskému táboru, a málem nás vyplavila voda ze zdejšího potoka. Nejlepší v táborovém hodnocení byly klany Čuník a Kudlanka následované klanem Jeřába. Táborový příběh vznikl volně na motivy TV filmu Opičí král (2001) .

FOTOGALERIE