Články >> Výzva za více divočiny

Výzva za více divočiny

Články

Milí kamarádi, česká příroda opět potřebuje náš hlas! Připojte prosím i vy svůj hlas za více divoké přírody v Česku.

V dnešní době, kdy se všude staví ohromné haly, betonuje se, asfaltuje a kácí bez ohledu na krásnou a divokou přírodu, přichází Hnutí DUHA s iniciativou "Česká divočina potřebuje váš hlas", která si bere za cíl desetinásobně zvětšit plochu divoké přírody v ČR, kde se lidské zásahy omezí jen na naučné stezky a přístřešky pro turisty.

Výzvu adresovanou českým politikům můžete podpořit svým podpisem zde:http://ceskadivocina.cz/cs/divocina-potrebuje-vas-hlas

Kolem sebe zatím sice vidíme hodně zeleně, ale jako fotografka přírody mohu říct, že divoká příroda ve své rozmanitosti z Česka mizí (mizí mnoho druhů hmyzu = opylovačů, vymírají včelstva a mnoho druhů ptáků a jen v našem okolí bylo vysušeno 5 rybníků a mokřadů, a přitom ČR vysychá, atd., o úbytku divoké přírody v celosvětovém meřítku ani nemluvě).

Jenže člověk, který si to již téměř neuvědomuje, je s divokou přírodou stále spjat v mnoha ohledech. Jestliže nepochopíme přímou souvislost s divokou přírodou, její biodiverzitou a osudem nás lidí, poneseme následky. Divoká příroda chrání životní prostředí před vysycháním i před záplavami, čistí odpadní vody, mokřady a smíšené lesy v letních parnech příjemně ochlazují klima a v neposlední řadě je divoká příroda místo pro duševní a duchovní odpočinek lidi. Není tedy jedno, zda bude divočina zachována či nikoli!

 

Dalším důvodem k podpoře výzvy je pro nás osobně i to, že poslanci navrhli novelu stavebního zákona, která vylučuje spolky, tj. nejenom ochránce přírody, ale i běžné občany, ze všech stavebních řízení, jež nepodléhají posouzení vlivu na životní prostředí. Takových staveb s negativním dopadem na život ve vašem okolí a na volnou krajinu však mohou být stovky.

 

 

Níže najdete odpovědi na dotazy, které měl k výše uvedené petici Zdeněk, stojí za přečtení.

 

A kde podepsat papírovou petici?

Petici v papírové podobě (má větší váhu než elektronická, můžete podepsat obojí, případné duplicity budou následně vyřazeny) je možné podepsat:

  1. u nás na statku,
  2. u Zdeňka v práci,
  3. pro jizerskohorské výletníky v obchůdku se zdravou výživou Za duhou, Jizerská 288, Hejnice (Po–Pá: 8.00–12.30 a 13.00–17.00, So: 8.00–11.00),
  4. po dohodě s Hnutí DUHA,
  5. i vy můžete přírodě věnovat deset minut a kontaktovat Hnutí DUHA a domluvit či provozovat další sběrné místo papírové petice.

 

 

Odpovědi autorů petice z Hnutí Duha na naše otázky. Stojí za přečtení:

 

1) K čemu jsou vůbec petice? Chodí jich nespočet do mailu, ale nevíme, zda to má vůbec nějaký význam. A proč vůbec papírová, když stejnou váhu má dnes elektronická petice?

Odpověď:

K čemu slouží papírová petice? Podle petičního zákona je stále jediná možná cesta, jak udělat petici vyhovující petičnímu zákonu. Jelikož je petice adresována politikům a doufáme, že pod ni seženeme dostatek podpisů, tak si slibujeme to, že se peticí potom bude muset zabývat petiční výbor poslanecké sněmovny, až mu ji odevzdáme se žádostí o projednání. Elektronické petice bohužel nejsou zatím uznávány ve všech výkladech jako regulérní petice podle petičního zákona, takže jsme se vydali cestou kombinace těchto dvou variant. Podpisů pod papírovou petici a podpisů pod elektronickou petici. S tím, že celkové číslo bereme jako vyjádření veřejné podpory a rozdíl v rámci komunikace mezi podpisy neděláme, ale rozdílnost respektive váha je potom více na podpisy fyzické. 

 

 

2) Výzva pro divočinu je hodně nekonkrétní. Jako politik bych po obdržení této výzvy nevěděl, co mám vlastně dělat - "spojit síly a dát Čechům a Češkám 10x více divoké přírody...". Chybí nějaké konkrétní návrhy.

Odpověď:

Výzva žádá, aby 3 % rozlohy České republiky bylo vyčleněno pro ponechání samovolnému vývoji alias divoké přírodě bez zásahů člověka. To, jestli bude, nebude u nás divočina je politickým rozhodnutím, stejně jako to bylo politickým rozhodnutím v Německu nebo Rakousku, kde si odsouhlasili v rámci Strategie ochrany biologické rozmanitosti, že vyčlení 2 % rozlohy divočině. Dohodli se na tom politici s ministerstvem a nyní připravují konkrétní opatření. Nicméně bez toho rozhodnutí by žádná konkrétní opatření nepřipravovala. A Česká republika je ve fázi, kdy jí chybí ona proklamace a připojení se k evropskému trendu ochrany samovolných procesů. Takže se výzvou, podpisy a celkově veřejným a mediálním tlakem snažíme o to, abychom přesvědčili kompetentní lidi na MŽP, MZe a MO, že chtějí upřednostnit ochranu samovolných procesů před těžbou či jiným druhem ochrany.

Proto ani výzva nemůže obsahovat nějaké konkrétní kroky, kterými bychom toho chtěli dosáhnout, protože je jich s ohledem na danou situaci několik a to v souvislosti s tím, kdo bude ochoten realizovat tato opatření. Ve hře je vše možné od rozšiřování národních parků až po smluvní ochranu nebo výkup pozemků. 

Každopádně by se mělo jednat o kombinaci více ploch. Jejich hlavní páteří by byly národní parky a další zvláště chráněná území, které je možné ponechat samovolným procesům s přidáním reprezentativní sítě velkých území zachycující různé lesní typy vyskytující se v České republice s tím, že každé z lokalit by měl mít rozlohu alespoň 30 km2 a propojena dalšími oblastmi umožňující migraci organizmů. V podstatě koncepce sítě složené z velkých oblastí, nášlapných kamenů a koridorů. Doplněním mohou být také oblasti, které jsou velmi silně poznamenány činností člověka, jako jsou např. oblasti po těžbě nebo jinak zatížená území, na kterých může probíhat přirozená obnova.

 

3) Není tato výzva jenom průzkum veřejného mínění, zda mají lidé zájem o divočinu? A není to jenom snaha sbírat kontakty pro zasílání spamu?

Odpověď:

Průzkum veřejného mínění výzva není, protože ten již udělali odborníci z Masarykovy univerzity v roce 2015, ze kterého je zřejmé, že lidé o ochranu divoké přírody zájem mají. To se také potvrdilo při masivním zapojení veřejnosti při projednávání zákona o ochraně přírody a krajiny o národních parcích, do které se zapojilo petiční formou (psané petice i elektronické) přes 55 tisíc lidí.

Snažíme se nespamovat, pokud někdo informace o vývoji situace a Hnutí DUHA dostávat nechce, může se z nich velmi jednoduše odhlásit. Nicméně se domníváme, že informování lidí, kteří se k výzvě připojí o tom, co budeme dál dělat a s čím nám mohou případně pomoci je pro řadu lidí důležité a připoutává je to více k tématu ochrany přírody a krajiny a boří to mosty, které jsme si vybudovali, že vlastně s tím nemohu nic udělat.

 

4) Kde se vzalo číslo 0,3 % divočiny v ČR? Jakou definici divočiny jste použili? Jsou to jádrové zóny národních parků? Nikde na webu o tom nepíšete.

Odpověď:

Jako podpůrnou definici jsme v tomto případě použili synonymum pro oblasti ponechané samovolnému vývoji a to bezzásahové oblasti. Tedy oblasti, do kterých člověk nezasahuje v tom primárním slova smyslu jako je lesní nebo zemědělské hospodaření. Jedná se území, která jsou ve všech variantách zvláště chráněných území, ale ponejvíce v národních parcích, národních přírodních rezervacích a tak podobně. Vycházeli jsme z údajů od doktora Tomáše Vršky, který se společně s jeho týmem této problematice věnuje a vytvořil webové stránky http://pralesy.cz/vrska-tomas. Údaj např. uvádí v tomto článku: http://www.casopis.forumochranyprirody.cz/magazin/analyzy-komentare/proc-potrebujeme-bezzasahova-uzemi

"Bezzásahová území zaujímají plochu cca 1 % lesů v České republice".

Lesů je cca podle údajů z roku 2015/2016 2666376 ha, což je 26663,76 ha, které když vydělíme rozlohou ČR, tak nám to dá 0,34 %.

 

5) Na webu https://ceskadivocina.cz/cs/proc-jak-v-ceske-republice-mela-vzniknout-divocina  nějak chybí ke stažení to nejdůležitější - Proč a jak by měla v ČR vzniknout divočina (chybí zřejmě odkaz na pdf).

Odpověď:

Děkujeme za upozornění, předala jsem dál správci webu, aby zjednal nápravu. 

Publikaci je možné si stáhnout také zde: http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2015/06/diverzita_2013.pdf

 

 

6) "Podpora takové petice povede jen k blokování výstavby dálnic a přitom na menších silnicích umírají zbytečně lidé ...". Obecně jsem narazil na tento politování hodný názor, že "zelení aktivisté" jsou vnímáni jako problematičtí lidé, díky kterým se zpožďuje výstavba dálnic...

Odpověď:

Oblasti ponechané samovolnému vývoji budou vycházet z možností dané lokality, a ačkoli jsme např. v našich výběrech chtěli toto kritérium také reflektovat, aby tam nebyly silnice, tak jsme žádné takové území nenašli. Všude jsou silnice, a pokud by měla jít dálnice či jiná silnice pro motorová vozidla skrze rozsáhlý lesní komplex, který by měl potenciál být divokou přírodou pro další generace, tak si osobně myslím, že nebudeme jediní, kteří proti takovému záměru budou protestovat, protože je to zkrátka neekonomické a v rozporu se strategiemi, ke kterým se ČR zavázala např. ke strategii trvale udržitelného rozvoje.

Výstavba dálnic se zpožďuje z důvodu špatně vypsaných zakázek, nedostatečným projednáním se zainteresovanými subjekty včetně majitelů pozemků, na kterých chce stát dálnice či jiné silnice stavět a samotnými lhůtami, které jsou dané ze zákona. To že se nějaká organizace nebo občan, kterým mimochodem toto právo bylo nyní odebráno, zapojí do budoucí podoby takto významné stavby a upozorní na nějaké nesrovnalosti či dokonce nezákonné jednání, je podle mě správný občanský postup a je škoda, že lidé netuší, jaké mají práva a tak si je potichu nechávají brát kousek po kousku jako v případě novely stavebního zákona: https://www.vrattelidemprava.cz/.

 

Na otázky odpověděla

Eliška Vozníková

vedoucí programu Krajina

Hnutí DUHA (Friends of the Earth Czech Republic)


Příroda nemá žádný jiný hlas než ten náš! Pokud můžete, PROSÍME SDÍLEJTE!

 

Děkujeme za přírodu,

 

Zdeněk a Denisa Mikešovi

www.naturephoto.statek.org

mikesovi@statek.org


| Autor: Náčelník | Vydáno dne 02. 10. 2017 | Informační e-mailVytisknout článek

Statek, z. s., Lesnovek 1, Všelibice, 463 48, statek@statek.org, předseda Martin Mikeš, tel.: 774 158 719, martus@statek.org