Bukfest, akce nabitá autorskými čteními, autogramiádami a besedami nad knihami, svolává do prostředí Jizerskohorských bučin každoročně velké množství čtenářů. Letos byla účast ještě vyšší než v minulých letech, neboť pozvání na autorské čtení přijala největší hvězda v poli literárním – prozaik, básník a dramatik Kylián Jirásek.
První den festivalu zvládli pořadatelé výborně. Všichni návštěvníci byli řádně zaregistrováni, ubytováni a nasyceni. Večer se nesl v duchu autorských čtení. Nejprve vystoupili tři nadějní mladí autoři z řad účastníků a nakonec i Kylián Jirásek. Ku velké spokojenosti celého publika zvolil Jirásek jedno ze svých nejpopulárnějších děl – román s detektivní zápletkou Osudný curlingový kámen. Pořadatelé ukočírovali i některé fanynky, které svým neustálým pochichtáváním rušily Kyliána Jiráska při čtení. Sám Jirásek si později v zákulisí celý večer pochvaloval.
Druhý den festivalu již měl poněkud hořkou příchuť. Na autogramiádu se totiž nedostavil ten nejdůležitější: Kylián Jirásek. Vždyť právě on měl autogramy rozdávat. To řada fanoušků nelibě nesla, a došlo proto i k ostřejším rozporům mezi pořadateli a účastníky. Vlídná slova pořadatelky festivalu však rozjitřenou atmosféru uklidnila a všichni fanoušci Kyliána Jiráska byli ujištěni, že autogramiáda proběhne v náhradním termínu.
Do odpoledne však stále nebylo po Kyliánu Jiráskovi ani památky, bylo tedy rozhodnuto nahlédnout do jeho ubikace. K překvapení všech za dveřmi stála místo Jiráska jakási velmi zmatená čarodějka v dlouhém plášti s kouzelnickou hůlkou v ruce, která stále opakovala, že se jmenuje Hermiona Grangerová a že se chce vrátit do Školy čar a kouzel. Večer se do své školy Hermiona za pomoci přenášedla opravdu vrátila, bohužel s sebou ale vzala i všechny účastníky festivalu.
Ve Škole čar a kouzel byli účastníci ubytováni a zařazeni do obvyklého chodu instituce. To zahrnovalo například odpolední turnaj ve famfrpálu, kde čarodějové ocenili konkurenci v podobě literárních nadšenců z Bukfestu. Pobyt v Bradavicích byl nicméně záhy narušen zprávou o uprchlém vězni z Azkabanu a následně příchodem spoře oděného špinavého muže, který se svalil uprostřed hlavní chodby. Zřejmě pozřel nějaký jed ze školních zásob.
Otravu čarodějové za pomoci účastníků festivalu zažehnali protijedem a následně od muže posunky zjistili, že do čarodějnického světa nepatří a že má chuť na mamutí nebo bizoní maso. Všichni postupně objevili jasnou podobnost mezi přítomností Hermiony na festivalu a přítomností onoho muže ve Škole čar a kouzel. Oba skončili někde, kam vůbec nepatřili. Účastníci za pomoci knihy Lovci mamutů zopakovali přenos a během okamžiku se ocitli kdesi v pravěku obklopení již dávno vyhynulými zvířaty a rostlinami mezi lovci a sběrači.
Tlupa pralidí lidi z festivalu mezi sebe přijala až po velkém naléhání muže, který se tak náhle objevil v Bradavicích. Ten se ukázal býti jejich šamanem. Tlupa neměla důvěru k lidem, kteří vypadají jako z jiného světa, neboť jim někdo podobný jen několik hodin před účastníky festivalu vnikl do tábořiště a následně za zvláštních okolností utekl. Nakonec však nechali účastníky festivalu žít u sebe v tábořišti a dokonce je naučili schovávat se v lese před lítou zvěří, lovit bizony a hrát drtileb.
Jednoho rána však nastal mezi pralidmi velký vzruch. Zase chytili do jámy na mamuta nějakého podivného člověka. Že by to byl Kylián Jirásek? Pořadatelka festivalu u jámy ale zjistila, že v jámě je polapen muž s turbanem na hlavě a nikoliv slovutný spisovatel. Muže, který se představil jako Alibaba, z jámy pralidé s účastníky festivalu vytáhli. V jámě leželo kromě Alibaby i mnoho dalších věcí. Mezi nimi výtisk Příběhů tisíce a jedné noci, který celý realizační tým i s účastníky přesunul do Orientu do paláce Alibaby.
Alibaba byl šťastný, že se vrátil domů. Radost mu ale kazilo, že nemohl najít svůj poklad. I vyslal stále více zmatené čtenáře s mapou za pokladem. Cesta za pokladem byla bohužel neúspěšná, nadšení v pořadatelích festivalu však opět vzbudil Kylián Jirásek, kterého spatřili na nedaleké vyhlídce. Za okamžik však podezřele zmizel a místo něj se objevili po zuby ozbrojení meziplanetární bojovníci, kteří se účastníkům festivalu snažili namluvit, že vyrazili porazit nějaké mimozemšťany. Toto tvrzení se ale nesetkalo s pochopením. Naštěstí byl Alibaba ochoten obětovat pro vesmířany své poslední přání od Džina z lahve. Všechny bojovníky i s účastníky festivalu tedy Džin přenesl až do dalekého vesmíru.
V podmínkách jiné atmosféry však příznivci literatury nemohli dýchat. Vedoucí meziplanetární bojové jednotky naštěstí pro všechny zajistil dýchací přístroje a urychlený přesun zpět na základnu. Pořadatelce festivalu spolu s některými fanoušky Kyliána Jiráska pomalu začínalo vrtat hlavou, jakou roli v meziknižních přesunech hraje Kylián Jirásek. Nemá náhodou na cestování knihami nějaký vliv? Podezření se ještě vystupňovalo, když se ve vesmírné stanici objevil polomrtvý pololidský podivný tvor s růžky a kopýtky.
Za pomocí IT specialistů z vesmírné lodě se podařil ještě jeden přesun, tentokrát do Starověkého Řecka. Faun, onen podivný tvor, následně účastníkům pomohl zařídit audienci na Olympu u samotných řeckých bohů. Od nich se dozvěděli, že člověka jim podobného nedávno obětovali. Bohužel, bylo nutné vyslat skupinu do podsvětí k samotnému Hádovi a cena za vykoupení Kyliána z podsvětí nebyla nízká. Každý musel v podsvětí zanechat, co je mu nejdražší.
Hádes je sice velmi krutý bůh, přesto však zastává spravedlnost. Proto po splnění své podmínky Kyliána vydal a umožnil festivalovým pořadatelům i hostům přesun zpět na knižní festival. Zpátky v normální časové rovině se Jirásek naposledy pokusil uniknout, avšak již velmi zkušení účastníci festivalu ho přivedli zpět. Kylián Jirásek se účastníkům svěřil se svým životním příběhem a odvěkým přáním být nejlepším spisovatelem na světě. Nadto prozradil, že za jeho úspěchem stojí plagiátorství, tuny zničených děl jiných autorů, která prohazováním postav kazil, a temné síly, které lze přemoci jen jediným způsobem. Dokud ale někdo nezjistí Jiráskovo pravé jméno, nelze zlou moc přemoci.
Bohužel pro Kyliána Jiráska, fanoušci v historických záznamech z festivalu našli zašifrované jeho původní jméno – Oldřich Šotek. Jakmile toto jméno vyslovili, upadl Kylián do mdlob a zpod kabátu mu vypadla kouzelná kniha. Zaskočení účastníci festivalu si nevěli s tajemnou knihou rady, proto využili moudrosti knihovníků.
Ze střípků informací od různých knihovníků nakonec účastníci zjistili, že přivolají-li všechny ztracené postavy, které během festivalu v různých knihách potkali, vytvoří natolik silný příběh, že překoná i sílu tajemné knihy. A vskutku. Síla příběhu zvětšila kouzelnou knihu do nadživotní velikosti a kniha poté pohltila Kyliána Jiráska a zanesla jej do věčného literárního propadliště dějin. Všechny příběhy získaly svou původní podobu a knihy Kyliána Jiráska, které již nikdo nechtěl číst, opět vytvořily prostor pro díla lepších a poctivějších autorů.
