Již šestý Kolovíkend proběhl na konci května 2015, tentokrát v okolí Brna, v Moravském krasu. Na cestu se vydala skupina téměř 9 jezdců se sedmi jízdními koly. Na vysvětlenou: z počtu devíti účastníků byl jeden jezdec, prozatím nejmladším účastník akce, jednoroční Sára, jedoucí ve vozíku, a z toho dva jezdci, její rodiče, jeli na dvojkole.
Tato specifická skupina jezdců se sešla na hlavním nádraží v Brně kolem deváté ráno. Ještě chvíli jsme čekali na desátou členku výpravy, která ovšem nedorazila – opět se potvrdilo, že zprvu zakaboněné květnové počasí účastníky vyděsí, nejedou, a pak litují. Vydali jsme se tedy úzkými uličkami kolem řeky směrem na Bílovice. Příjemné cyklostezky pak vystřídala klidná nábřežní silnice kolem řeky Svitavy.
Sjeli jsme z ní až v Adamově, odkud jsme dále pokračovali do prvního stoupání k zřícenině Nového Hradu. Po krátké prohlídce vyhlídkové věže jsme sjeli do Olomoučan, kde nás čekal zasloužený pozdní oběd. Po jídle jsme bohužel již v pláštěnkách pokračovali do srdce Moravského krasu, do úkolí směrem ke Skalnímu mlýnu. Měli jsme v plánu jet okolo Punkevních jeskyní, ale bohužel tady tou dobou probíhala rekonstrukce, která zakazovala vstup osobám i vjezd cyklistům, takže jsme plány museli změnit. Na Propast Macocha jsme se alespoň jeli podívat z vrchu, z vyhlídky. Z ní jsme již pelášili do kempu v Jedovnici, kde jsme byli ubytovaní.
Druhý den nás čekala kulturní vložka – v nedaleké Rudici jsme absolvovali komentovanou prohlídku zdejšího muzea, které sídlí ve starém větrném mlýně. Odtud jsme na kolech sjeli ke vstupu do jeskynního systému Rudické propadání. Po krátké procházce jsme pokračovali k velkému kostelu v Křtinách, kde právě probíhala pouť. Po krátké zastávce nás čekalo stoupání a později dobrodružný lesní úsek, který vedl hlavně lesními pěšinami, které byly často pro dvojkolo s vozíkem nesjízdné. Poslední část po nedělním obědě už utekla jako voda – jelo se po upravených cyklostezkách podél Říčky a pak už jen přes Brno k nádraží, abychom stihli vlak do Prahy.
Ačkoliv počasí bylo stále na hranici deště a v sobotu nám cestu trochu znepříjemnilo, celá akce se moc povedla a zase jsme poznali nová krásná místa, na která se budeme rádi vracet.
Díky Honzovi s Májou za přípravu!