Od 4. do 18. července 2010 se konal zážitkový tábor pro mládež s názvem Lovec odměn. Tentokrát se více jak 20 účastníků stalo na čtrnáct dní dobrodruhy a procestovaly takřka celý svět při hledání Klíče osudu, který dokáže odemknout i zamknout cokoliv… Letos nám po celých 14 dní přálo počasí a i celková atmosféra tábora byla bezvadná. O příběhu Lovce odměn si přečtěte v článku. Web.
Účastnící jdou do výcvikového střediska na Štolpichu, což je speciální výcvikové středisko pro dobrodruhy. I v dnešní době jsou dobrodruzi potřeba – jsou najímáni vědeckými organizacemi k získání vzácných, těžko dostupných, případně lehce ilegálních vzorků, jsou najímaní společnostmi k testování nových zařízení – letadel, lodí, ponorek. Jsou najímání armádou pro tajné mise, občas jsou najmuti jako zloději, záleží na naturelu toho kterého dobrodruha. Zkrátka jsou k dispozici pro ty, kteří potřebují nějakou tu „speciální práci“.
Druhý den po příjezdu začíná tvrdý výcvik – řízení ponorek, střelba, trénink rychlého zabalení si, a množství seminářů – maskování, falšování, přežití, výbušninová expertíza… Večer na nástupu byl výcvik ukončen, byly rozdány certifikáty a šéf tábora jim řekne, že akorát přijel zadavatel jedné práce. Do tábora přijíždí naprosto neproniknutelně se tvářící „kravaťák“ v limuzíně. Bohatý muž, říkejme mu Sběratel, který si přeje zůstat v anonymitě, by rád získal vzácný artefakt do své sbírky. S artefaktem je nicméně problém, že zmínky o něm napříč historií jsou spíše kusé a v legendách. Sběratel už investoval nezměrně času a úsilí nejprve k ověření existence daného předmětu a následně k odfiltrování nánosů času z informací které byli skryty v legendách. To co se nyní dozvědí, stálo obrovské množství peněz a času a v případně jejich selhání v úkolu (i případnému nepřijetí) „kravaťák“ věří, že to zůstane pouze mezi nimi.
Následuje prezentace o postupném objevování se a opětném mizení klíče osudu v průběhu dějin na různých místech. Jediné vodítko, které v současnosti existuje, je informace, že k získání klíče je zapotřebí amulet. Ten se vyskytuje v současnosti v 5ti částech po celém světě a lokaci těchto částí v tomto momentě Sběratel zjišťuje.. Protože nepředpokládá jejich odmítnutí takového úkolu, dovolil si vystavit letenky na jejich jméno a zkontaktovat lidi v cílové destinaci. Pokud se úkol rozhodnou přijmout, na cestu se vydávají zítra.
Účastníci postupně putují po částech světa a získávají části amuletu. Po nočním letu se táborníci probouzejí uprostřed čínského města Zhengzhou (asi 7399 km od Raspenavy). Jídelna se proměnila v čínské sídlo, na přivítanou si s táborníky Číňané zacvičí pozdrav slunci.
Jsme provincii Henan na úpatí pohoří Wu Yue, kde v horách na úpatí hory Shaosi na posvátném území Song Shan se nachází klášter Shaolin. Rýžová cestička táborníky dovede až do Shaolinu, kde je přivítá důstojný opat Shi Yongxin. Zavede je do Pagodového háje, kde jsou pohřbeni všichni opati a významní mniši Shaolinu. Odpočívá zde i zakladatel Shaolinu a první opat Batuo, který stanovil, že amulet získá jen nejlepší bojovnický klan, který projde náročnou zkouškou. Jestliže táborníci chtějí část amuletu získat, musí jít do učení k věhlasnému mistrovi Su Hua Chi (odpadlý mnich, spíše však starý vožrala), aby se zlepšili v bojovém umění. Jedině tak mají šanci amulet získat. Každým rokem se o amulet pořádá zkouška mezi klany a koná se zrovna zítra! Su Hua Chi chrápe na laně a táborníky si prověří. V táboře jim Su Hua Chi rozdá jídelní hůlky, že v Číně musí jíst pouze hůlkami. Dá jim také úkol vymyslet si jména svých klanů.
Zbytek dne je věnován výcviku pod vedením mistra. Další den odpoledne začíná velká zkouška! Začíná za dozoru opata Shaolinu na prostorné louce – hra s velkým míčem. Účelem hry je ukořistit míč pro svůj tým a umístit ho do svého pytle. Dále se klany utkaly v kaligrafii, v siláckém souboji, ve výdrži i v opatrnosti při sběru vajec. Klan, který bude lepší než shaolinsti mniši, získá amulet. Povedlo se to dvěma klanům.
Ve čtvrtek se táborníci po letu probouzejí v brazilském městečku Tefé. Zdejší část amuletu vlastní již dlouho ztracený kmen původních obyvatel džungle, který jej má za posvátný. Cílem je najít tento kmen a amulet od nich získat (rozhodně ho nebudou chtít vydat dobrovolně). Průvodcem táborníkům bude někdo z místních obyvatel, kdo se dobře vyzná – Emil Holub. Budou plnit určené úkoly (lanové překážky přes bažiny a Amazonku, střelba na krokodýla, stavba železnice, jihoamerický audiostop, barkong), za splněný úkol dostane každé družstvo 1 indicii, se kterou by se měli dostat ke ztracenému kmeni. Nápovědy pak použijí při velké lesní křížovce, kde se v tajence dozví hodinu a místo, kde najdou ztracený kmen. K amuletu se budou moci proplížit přes území ztraceného kmene.
Další část amuletu se nachází v Mexiku – podle sombrér a kaktusu uprostřed jídelny nikdo nepochybuje! Bohužel první putyka, do které táborníci vlezli, nebyla úplně bez vady a táborníci se nakazili různými nemocemi – někdo oslepl, někdo ochrnul, někomu ztuhl jazyk. Celý dopolední program se snaží dostat k lékaři a plní i další úkoly se svými postiženími. Odpoledne začíná příprava na velký karneval – průvodce Domingo totiž tuší, že se majitel amuletu na něm bude vyskytovat. Aby táborníci dobře splynuli s veselícími se Mexičany, projdou výukou akrobatických kousků na lanech, sehrají pravé mexické telenovely, naučí se latinskoamerické tance, a po lítém boji se naučí připravit mexické tortilly. Nejdůležitějším úkolem je na karnevalu zjistit od místních obyvatel, jak se jmenuje majitel amuletu.
Aby se po tomhle víru zábavy neudělalo našim dobrodruhům špatně, dostali raději od Sběratele Kinedril a další letenky. Tentokrát do Egypta mezi pyramidy a velbloudí karavany. Ráno došlo na pomoc architektovi se stavbou pyramid (ze sušenek), odpoledne se ale stala nemilá věc – všichni táborníci zemřeli v poušti. Aby se dostali zpět ze země mrtvých, musí v noci absolvovat cestu po božstvech – Thovtovi, Isis, Anubis, Nut, Chnumovi, Usirovi a Sutechovi. Při posledním soudu zemřelého před nejvyšším bohem Usirem se odehrává obřad vážení srdce na vahách pravdy a spravedlnosti. Jestliže zemřelý neobstojí, nemůže vstoupit do Usirovy podsvětní říše a pozře ho Velká požíračka nestvůra Amemait… Táborníkům se naštěstí podařilo od Usira najít cestu zpět mezi živé. Další den se amulet k táborníkům dostane téměř náhodou – odkoupí ho od potulného prodavače Al-Bazara.
Poslední část amuletu je ukryta kdesi v Himalájích. Poté, co se lovci odměn připraví na cestu, dochází k místu kde je ukryt – musí absolvovat vysokohorský lanový přechod. Poté už mohou pomocí svého amuletu začít luštit cestu vedoucí k samotnému Klíči osudu. Na stanovištích hry dostávají klíčky a dovídají se, to co už tušili od první návštěvy Sběratelova poskoka – vzácný artefakt je ve skutečnosti klíč, který dokáže odemknout a zamknout cokoli, takže s ním může člověk napáchat jak dobro tak hodně zla!Nakonec se dostávají k postavě Klíčníka – Osudu, který na nejvyšší hoře stráží Klíč osudu. Lovci odměn stojí před otázkou: Dají klíč Sběrateli, nebo ho zde zanechají? Rozhodnout budou muset všichni… Klíč nakonec táborníci ponechali navždy zamknut a za odměnu je strážci amuletu pozvali na velkolepou hostinu.