VýBěž Jizerky [Reportáž]

Od pátku do neděle 12.–14. ledna vyrazila naše devatenáctičlenná skupina na víkend do Jizerských hor. Podnikli jsme běžkařské výlety do okolí a na chalupě jsme si zahráli hry, navařili na kamnech i zazpívali u kytary.

Třikrát jinak na chalupu

Příjezd jsme měli rozdělený na tři skupiny. Nazvěme si je Zatápěči, Kuchaři a Kytaristé. Zatápěči vyráželi z Prahy již ráno, jako první zjistili, že sněhu asi není úplně mnoho, když museli až k chalupě dojít pěšky. Ještě před obědem zatopili a odpoledne před příjezdem ostatních stihli krátce zaběžkovat po okolí. Kuchaři měli stejnou cestu, jen už při příjezdu šli za tmy. A kytaristi o zatápěčů ještě potřebovali pomoct odvézt na chalupu kytary. Směrem od parkoviště sice bylo dost sněhu i na běžky, cestu s kytarou na zádech to ale nijak neusnadňovalo.

Hned jak Kytaristi na chalupu dovezli česnek a brambory, pustili se Kuchaři do přípravy večeře. Během vaření měli ostatní možnost ubytovat se na duchnách a zjistit co všechno od elektřiny až po splachovací záchod budou muset na víkend oželet. Ke společné večeři byla česnečka, po ní jsme se společně dohodli na sobotních výletech a rozdělili se na skupiny R (rychlá) a NTR. Na dobrou noc nesmělo chybět zahrát si pár písniček na kytaru.

Všechny cesty vedou na společnou fotku

V sobotu si každá skupina vstávala a snídala po vlastní ose. Skupina R dostála názvu a ve stopě se sešla o hodinu dřív. Dojela tak dál a déle si zaběžkovala. I přesto se na všech fotkách skupina NTR o poznání víc usmívá, nikdo neví čím by to mohlo být. Obě skupiny se vydali zprvu přes Protrženou přehradu směrem na Smědavu, skupina R si udělala menší zajížďku k Jizerce, než se obě skupiny naprosto neplánovaně a náhodou setkaly u Knajpy. Odkud už na chalupu dojeli všichni společně.

Po příjezdu na chalupu jsme společně začali vařit těstoviny s červenou omáčkou. Než bylo jídlo hotové vysekali jedni díru do ledu v jezírku a druzí se tam potom rádi po běžkách vykoupali. Už během oběda začalo být jasné že původní plány na odpolední vyjížďku nevyjdou. Místo toho jsme odpoledne společně skládali puzzle, dělili se o historky a hráli na kytaru i společenské hry. Když jsme po tom prolenošeném odpoledni šli nabrat vodu k prameni, potkali jsme lidi z vedlejší chalupy a tak jsme je pozvali na večeři. K večeři se podával čočkový dhal. A jídla, na rozdíl od místa k sezení, bylo dost i pro naše návštěvníky. Při večeři jsme společně probrali tábory a zážitky, než se návštěva odebrala pryč a mi postupně do spacáků.

V neděli se odpočívalo

V neděli ráno vstala brzo a na běžky vyrazila jen hrstka nadšenců, doběhli jsme se podívat na zasněžená Čihadla a zpět. Ostatní se šli projít pěšky, nebo lenošili. K obědu se chystaly brambory s česnekem a tvarohem a do toho probíhal běžný zmatek spojený s balením. Ještě před samotným obědem a odjezdem se našlo pár otužilců, kteří vlezli do díry v ledu. Přes noc nasněžilo, tak si mohly obě skupiny obout běžky a vyrazit za autem i na vlak.

Poprvé a určitě ne naposledy

Na běžky jsme letos vyrazili poprvé, určitě ale ne naposledy. Tak jestli bude sníh, sejdeme se nejpozději za rok ve stopě. Pokud si naše další akce nechceš nechat ujít, sleduj Co nás čeká.