Letos jsem již potřetí navštívil extrémní závod dvojic známý jako Závod tří vrchů. Schválně píši „jsem“, protože na rozdíl od roku 2011 a 2013 jsem musel změnit dvojičku, jelikož Štěpán C. se vydal studovat na půl roku do dalekých Cách. Vzal jsem sebou tedy odvážně Zbyňka D. (táta). Stejně jako již mnohokrát (5x!) se závodu účastnila i další polostatková dvojice – Péťa S. a Karel B., a to jako dvojice číslo 69.
Je 5 hodin ráno v sobotu prvního listopadu a 140 lidí v Krušnohorském Meziboří se dozvídá, že první stanoviště závodu je na kótě 755 m. n. m. pod azimutem 41 stupňů. Na první pohled lehký úkol. Startovní pole vyráží rychle, rychleji než obvykle. Start je pro mě těžší než normálně, je potřeba vystoupat na náhorní Krušnohorskou plošinu a to hned na začátku cca 300 m převýšení. Je to likvidační a důsledky tohoto startu jsou pak v nohou cítit po celou dobu závodu. Na samotném prvním stanovišti plníme úkol rozpoznání živočichů podle fotografií očí, celkem zajímavé. Už víme kam dál.
Startovní záběr se vyplatil, míříme na Bouřňák (869 m. n. m), a to již bez značného převýšení a po upravených cestách. Stále se jde ve skupině a sem tam nás někdo předběhne a my mu to za chvíli vrátíme. V této fázi ještě občas z kopce popoběhneme, ale to dlouho nevydrží. Na Bouřnáku je vodní aktivita – letos zklamala. Žádné lodě, sundáváme jednu botu a plníme úkol přenesení 10 skleněných kuliček nohou z lavoru s vodou do kelímku – splněno.
Profil krajiny je neměnný, jsme na hoře a krajina se mírně vlní, míříme na vrchol U Hranice (765 m.n.m), kde plníme „přeshraniční úprk“ v dětských plynových maskách (3. stanoviště), slackline ve dvou se svázanýma rukama je hardcore, ale smíme použít hůl, tak to dáme na poprvé. Vylézt na žebřík a zazvonit na ešus už je v pohodě. Pohybujeme se stále někde okolo dvacáté pozice.
Následující úsek se rozhodujeme zkrátit si trasu přes pole a vyplácí se, asi jediná část, kde několik týmu předcházíme. Míříme do starého lomu u vodní nádrže Fláje (kde se jelo na kolovíkendu 2013). Zde je asi nejzajímavější úkol: jeden člen týmu tahá druhého přes kladku za nohy do vzduchu a druhý visící vzhůru nohama střílí z luku na terč – netopýří střelba. Jeden ze čtyř šípů jsem trefil do terče, tak aspoň něco. Když opouštíme toto stanoviště, ještě potkáme paní se psem, která nám donese dvě lahve pití a chce nám je dát zadarmo (to se jí nakonec nepovede :-D). Problém pití jsme značně podcenili a v této fázi již máme skoro prázdno, a tak je to jak smilování.
Cesta vede i do Německa a po nekonečném asfaltu okolo Flájí a úspěšném přechodu zarostlých hranic se ocitáme na vrchu Kohlberg (797 m.n.m) kde je stanoviště s otazníkem. Úkolem je, jak posléze zjistíme, řešit simulovanou situaci infarktu figurantky. Přes zmatené instrukce se nám úkol podaří tak napůl – resuscitujeme, ale záchranku voláme později než bychom měli – hlídka 69 byla na tomto stanovišti jistě úspěšnější.
Zpět do Čech, na vrchu Kamenec (814 m. n. m.) nás čeká lanové stanoviště. Pěkně připravené, ale s našimi ubývajícími silami zvládáme jen 3/10 předepsaných pozic na svislé kládě. Něco jako žebřík, kde si sami musíme posouvat příčky a rukama nohama se stavět do předepsaných kreací. Naštěstí stačí, když to dělá jen jeden a druhý instruuje. Péťa a Karel zde zvládli 9/10, za což jim patří gratulace.
Poslední stanoviště před cílem je na vrchu sjezdovky nad Mezibořím. Největší problém je přejít hluboké údolí dělící nás od hřebenu, kde se obec i sjezdovka nachází. Prudké klesání střídá strmé stoupání – považujeme to za druhý nejtěžší úsek trasy. Na stanovišti nás čeká opravdu prasárna: dřepy, kliky, angličáky, předvádění zvuků zvířat. Za odmítnutí podúkolů další dřepy.
Hurá! – míříme do cíle, v druhém patře školy nás čeká finální paměťový úkol. Moc si toho ze 40 slov nezapamatujeme, protože si dík nedorozumění oba pamatujeme stejných 20 slov. Ano, únava je již opravdu znát. Guláš a pivo to snad spraví.
I po přičtení všech penalizací za úkoly jsme došli v čase rychlejším než loni i v roce 2011. V letošní konkurenci to ale stačilo až na 24. místo naší hlídky 33. Hlídka 69 skončila na 65. Místě.
Více na www.z3v.cz.
Naše trasa v mapách.cz: http://www.mapy.cz/s/dXWd
Vojta