Od 4. do 18. července 2009 se konal v Radvanci u Nového Boru další ročník zážitkového stanového tábora pro mládež s názvem Šajenští bojovníci. Pokud chcete vědět, o čem tábor byl, začtěte se do tohoto článku…
Ocitli jsme se v indiánské rezervaci Standing Rock, kde žijí zbytky původního národa v pokoji a míru s okolním světem. Hraničí s několika osadami bílých, ale stará nenávist je již dávno pryč. Účastníci přijíždí jako část kmene Šajenů, která se rozhodla přidat k žijícím „starším“ v této rezervaci. Chtějí zkusit žít původním životem indiánů a najít své kořeny.
Nově příchozí se rozdělili do 4 kmenů a vybrali své názvy dle existujících názvů šajenských kmenů (Liščí lidé, Červené štíty, Zahnutá kopí, Tětivoví lidé). Kmen, který nejlépe prokáže svou odvahu a schopnost postarat se o zem, dostane rezervaci do správy. Táborníci tak po celých 14 dní získávali za úspěchy v aktivitách kožená kolečka (ctnosti), za která kupovali části rezervace.
Ovšem klidný život indiánů neměl dlouhé trvání. Již druhý den se kolem tábora začalo ozývat zlověstné pískání, které vyvrcholilo v únos jednoho z účastníků. Okamžitě jsme se vydali po stopách toho, co odvleklo jednoho z nás, ale viděli jsme jenom krev, ostatky těla… Druhý den jsme postavili posmrtné lešení … Je nás o jednoho míň…
Šerif se domnívá, že se jednalo o nějakého obrovského medvěda – lidožrouta. Indiáni si nemyslí, že je to zvíře, ale nejsou schopni říct, co to je… Až postupem času se dovídáme, že se jedná o prokleté válečníky, kteří se probudili znovu k životu, s nenávistí pro všechno živé. Zemřeli s nenávistí v srdci a zůstalo po nich prokletí. Jak ho zlomit?
Z celého kmene Psích bojovníků zůstali 4 válečníci, kteří byli kdysi otci našich otců vyhnáni za to, že se provinili. Ale bojovník bez svého kmene je jako pírko zmítané větrem… Aby bylo zlomeno prokletí Psích bojovníků, je potřeba, abychom je za celý kmen Šajenů přijali zpět do kmene a do služby, která jim náleží – strážná služba celého kmene. K odprokletí je však potřeba přisoudit Bojovníkům jejich jména, která vyjdou z jejich životních příběhů, z jejich minulosti.
Byl už večer, šero nás obklopovalo. Kolem skalního obřadiště se postupně shromažďovali kmeny: Liščí lidé, Červené štíty, Zahnutá kopí, Tětivoví lidé. Všichni, až na ty, ze kterých šla hrůza… a kteří měli dnes dojít pokoje. Málokdo mluvil, a když už, tak šeptem. Všichni se ohlíželi přes rameno do lesa, který se plnil tmou a zvuky ze kterých běhal mráz po zádech.
Byl založen oheň a obřad začal. Šamanka přijala byliny vypěstované indiány, zazněla píseň, oheň z posvátného kamene hořel…„Volám vás bratři Šajeni! Volám vás, protože vaše služba vás potřebuje.“ … hlas se nesl tmou a rozléval do lesa. Odpoví někdo?
Vtom se ze tmy váhavě noří postavy.. Přicházejí z nitra skal. Nikde okolo nemohli být a nejednou tu jsou. Není jim vidět do tváře… Neútočí… alespoň prozatím.
K ohni přistupuje první zástupce a volá prvního z bojovníků:„Tvé jméno je Hlas naděje. Tvé provinění je však již smazáno, Šajeni tě volají zpět mezi sebe. “ Postupně přistupují všichni prokletí bojovníci… na konci obřadu se mýtina halí neprostupnou mlhou a když se rozptýlí, duchové tu již nejsou.
Shrnutí jednotlivých dnů (nejdůležitější aktivity):
- Přivítání v rezervaci. Příprava ohně. Indiánský pochod na staré poradní místo.
- Krátké hry. Rozdělení do kmenů. Napadení tábora a zabití jednoho z nás.
- Pohřeb. Osetí políček. Stopování. Výroba Saloonových lítaček.
- Výuka střelby a slaňování. Konflikt.
- Indiánská válka.
- Nízká lana. Indiánská pouť Pow wow. Další napadení tábora.
- Vaření polévky.
- Stavba lanovky přes údolí šamanů. Alternativní program v táboře.
- Výprava za šamanem.
- Návrat z výpravy. Výroba obřadních masek.
- Získávání příběhů: Stavba železnice, dřevorubcova pětiúkolová hra, skalní lezení. Napadení šamanky.
- Získávání příběhu: Stavba a závod trakařů. Boje u totemu.
- Pointilismus. Malování masek. Závěrečný obřad odprokletí psích bojovníků.
- Balení tábora, příprava táboráku.
- Odjezd.
Něco z historie:
Psí Bojovníci, Šajenové, Hotamitaneo (v šajenštině)
„Hrdí a vzdorovití. Ozbrojení luky a kolty … a pýchou. Jednají jako ti, co milost udělují, a ne jako ti, co o ni žádají.“
V dobách, kdy bílí osadníci postupně obsazovali americký středozápad, byli indiáni nuceni postupně ustupovat bílému přívalu. Vyklízeli stará tábořiště, kde jejich předkové žili celé generace a byli nuceni odcházet do hor a pouští. Ačkoliv to dnes již málokdo ví, v dávných dobách, byl kmen Šajenů rozdroben na vícero kmenů. Liščí lidé, Červené štíty, Šílení psi, Zahnutá kopí, Tětivoví lidé a poslední: Psí muži. Psí muži měli mezi Šajeny zvláštní postavení: byli něčím jako „indiánskou policií“. Urovnávali roztržky mezi ostatními kmeny, byli první, kdo ostatní chránili, když došlo k válce s vedlejšími kmeny. Měli velké pravomoce, ale i velkou zodpovědnost.
Své největší slávy dosáhli tím, že se paradoxně dopustili zločinu – jednou se v táboře opili whisky a dva muži „Malý potok“ a „Ten, co je okolo“ se dostali do rvačky. Dikobrazí medvěd byl nechtě jedním zraněn, naštvalo ho to a Malého potoka bodl nožem. Pak Tomu, který je okolo poručil, ať ho dorazí. Za tento zločin byli vyloučeni a Dikobrazí medvěd byl zbaven všech výsad a musel tábořit mimo nejméně dvě míle daleko.
Psím bojovníkům byl odepřen vstup na společná tábořiště, museli stavět své stany opodál, nesměli s ostatními kmeny kouřit dýmku míru. Mohli se však dál účastnit válečných tažení s celým kmene Šajenů. A protože toto byla jediná oblast, která jim nebyla upřena, napnuli veškeré své síly sem… a stali se těmi nejlepšími z nejlepších. Byli obávání všemi nepřáteli, ale uznání od vlastních se jim stejně nedostalo.
Proto, když přišli bílí osadníci, začali se s nimi rvát. Nenáviděli bílého muže proto, jak vyhání jejich bratry a sestry z jejich míst. Nenáviděli jej za to, že na posvátných místech jejich bratří staví své osady. Nenáviděli jej pro jeho přesilu, pro zdánlivě nekončící zástup nových bojovníků s bílou tváří. Nenáviděli své bratry za to, že se příliš snadno podrobují bílému muži a odmítají bojovat.
Tábor Šajenští bojovníci finančně podpořil úřad Městská část Praha 1. Děkujeme.