Tábor se konal od neděle 1. do neděle 15. července 2007 na staré dobré Folbrechtově louce u Raspenavy v Jizerských horách. O tom, jak jsme pomáhali říši fantazie v boji proti zlým bytostem a o naší cestě za Knihou moudrostí se dočtete v tomto článku.
Letošní tábor opět proběhl pod záštitou pražských františkánů. A co že se to vlastně těch 14 dní dělo?
Neděle
Cestou na tábořiště se táborníci ocitli posunem v čase ve 14. století v tvrzi na Štolpichu. Shodou okolností Page ze Štolpichu, kterému nyní tvrz patří, hledal na inzerát nové družiníky. Tak táborníci začali slibnou kariéru. U večerního táboráku se dozvěděli jak chudý Page ke tvrzi na Štolpichu přišel a také, jaká cena čeká na nejlepšího družiníka – mečík po Pánu ze Štolpichu. Poklidnou noc však překazily zvuky strašlivé bitvy, jež se přehnala kolem tábora a utichla v blízkém lesíku krokodýlů. Obrana tábora zorganizovala rychlé průzkumní týmy, které se třemi směry vydaly do lesíku a po krátké šarvátce, v níž se kdosi neznámý pokoušel zabít Písaře, získali podivného zajatce. Odvedli ho i s pár zbraněmi do tábora a pod heslem ráno moudřejší večera, celý tábor ulehl v očekávání, co z toho všeho bude.
Pondělí
Hned ráno jsme se všichni vypravili do míst, odkud se včera v noci ozýval bitevní rachot. Na mýtince jsme nalezli několik zkrvavených zbraní a cárů látek, ale nejvzácnějším objevem byla vpravdě královská koruna. Alespoň bylo vidět, že náš zajatec nekecal – opomněla jsem totiž říci, že jsme ho ráno vyslýchali, což nebylo tak náročné, protože sluneční paprsky mu způsobovaly neskutečnou bolest – opravdu zajímavá stvoření se potulují kolem tábora! Ještě se zmínil o nějakém světě, kam nemůžeme vstoupit, a tak jsme měli další záhadu „do sbírky“. Jelikož jsme netušili, jak nahromaděné záhady rozuzlovat, zahájil Page ze Štolpichu výcvik svých družiníků. Odpoledne se vrátil potrhlý věštec ze srazu druidů a v Anglii a ihned nám vyvěštil, že večer přijde vzácná návštěva. Tou návštěvou byl k našemu údivu elf, který přišel žádat o korunu jejich mrtvého krále a abychom důvěřovali jeho slovům, pozval nás na pohřeb. Pohřeb proběhl v důstojném tichu pouze za zvuku flétny, tancujících světýlek a několika stínů., Poté, co se zapálila hranice se vše zahalilo do bílého dýmu. Elf nás doprovodil na kraj lesa a slíbil, že zítra nás opět navštíví a vnese nám do temných událostí kus světla.
Úterý
Celé odpoledne jsme vyráběli chůdy a při té příležitosti jsme nedočkavě očekávali příchod elfa. Elf dorazil na konci poledního klidu asi proto, že slunce má velikou sílu a zodpověděl všechny naše dotazy. Také nás pozval na zítřejší sněm dobrých bytostí. Opět slíbil, že pro nás přijde a na místo sněmu nás odvede. Můžeme být bytostem nápomocni? Co můžeme udělat? Co bude dál?
Středa
Elf nás navštívil až odpoledne, jelikož celý den s malými přestávkami pršelo, elf nám oznámil, že bytosti překonaly ostych a projevily ochotu nás navštívit v táboře, abychom nemuseli v dešti za nimi. A tak se sněm dobrých bytostí konal v naší polní kapli. Jako zástupci říše fantazie přišli Paní vody, Paní ohně, Kamenožrout, Stromovous, Skřítek a Jezinka, která na sněmu neustále vyrušovala. Bytosti byly velmi rozrušené, ale nakonec s naší pomocí souhlasily a prozradily nám, že v horách bydlí jedna prorokyně, která by nám mohla říci, co dál. Podmínkou návštěvy prorokyně však bylo, aby každý člověk, jenž ji navštíví, přinesl jako dárek hračku a vysvětlil jí, jak se s ní hraje. Bytosti také nabídly družinám Pánu ze Štolpichu, ať každá družina si vybere jeden ze živlů jako svého ochránce. Další sněm se prý bude konat v pátek, až budeme vědět více od prorokyně. Když bytosti odešly, pustili se družiníci do výroby hraček pro vědmu. Jelikož se bytosti nemohly shodnout, kde přesně – pod kterým kamenem – prorokyně bydlí, musel náš potrhlý věštec mapu kudy obkreslit podle sedliny v čaji – hm.. možná za sto let ji najdou… Ehm, promiň, věštče!
… na článku se usilovně pracuje
Čtvrtek
Celý dnešní den putovaly jednotlivé družinky za vědmou, kterou byla malá holčička – tudíž jako dary sloužily ony hračky. Prorokyně z nich byla nadšená, proto i vidění bylo velmi dobré a obšírné. Každá družina se dověděla část vidění, z něhož jsme všichni dohromady poskládali asi toto: kdysi v dávných dobách žil mudrc, co sepsal moudrost tohoto světa do knihy. Tím se však dostal do ohrožení života, neboť po knize začalo pást zlo, aby jí mohlo zničit a tím oslabit vliv dobra. Kniha se však ztratila – pravděpodobně ji moudrý ukryl a pak sám zmizel a nikdo neví kam. Vidění také mluvilo o nějaké postavě meditující u ohně… Závěr zněl, že musíme knihu najít dříve než zlo, jinak říše fantazie i země budou zničeny.
… a tak tedy začal závod o získání Knihy… Vlastně jakoby nám vše nahrávalo do rukou, neboť ještě ten večer navštívil náš tábor mudrcův duch a řekl našemu duchovnímu – bratru Filipovi, že právě on bude muset tu noc podstoupit nelehkou zkoušku. Nu, není se co divit – moudrý vyzkouší kněze – pomazaného, aby mu vyjevil klíč, bez kterého nelze knihu používat. Myslím, že tím se ale bratr Filip dostal do značného ohrožení.
Pátek
Zapomněla jsem zmínit, že již delší dobu se nám v táboře záhadným způsobem ztrácely různé věci: například vodítko na Žuldu, bota na nohu, spacák nebo Marťusovi se ztratila dokonce postel. Bytosti nás na prvním sněmu varovaly, že takovéto zlodějské kousky vyvádí skřítek Goblin. A tak stačilo kus naší pozornosti a Goblinovy nepozornosti a podařilo se nám ho vypátrat, chytit a dovléct do tábora. Bylo to před druhým sněmem, na němž jsme spolu s bytostmi Goblina soudili, ale díky obhajobě byl uznán nevinným. Naštěstí nám všechny poztrácené věci pomohl najít. Sněm byl ukončen rozhodnutím, že budeme společně s bytostmi hledat onu moudrou Knihu, aby zlo nebylo první, kdo ji bude držet ve svých rukách. Kde začít hledat poradil náš potrhlý věštec. Byla tedy před námi další výprava do Jizerských hvozdů…
Sobota
Výprava skončila nečekaným objevem – na místě, kam nás poslal věštec – na kopci zvaném Uhlířova čapka, jsme nalezli další z bytostí říše fantazie – upíra. Není ovšem upír jako upír, náš Upír se jevil jako dobrý kamarád, neboť nás varoval před nočním útokem zlých bytostí na tábor, jelikož je v našem středu někdo, kdo zná tajemství k otevření Knihy, a tím je bratr Filip. Zahájili jsme domobranu a začali budovat opevnění tábora. Jenže zlo, které je i neviditelné, zaútočilo na Filipa zevnitř a zaklelo jeho srdce. Nikdo nevěděl, co dělat, až pomohl Duch mudrce, jenž se zmínil o chrámu zlých bytostí a poutech uvnitř, které je třeba zpřetrhat. A tak jsme podnikli nebezpečnou cestu do temného chrámu hlídaného černými strážci. Díky Bohu a pravděpodobně i tanci ohně, který jsme si zatančili s Paní ohně ještě před útokem zla na tábor, se Filipa nakonec podařilo osvobodit. Nu, jestli to takhle bude pokračovat, kdo ví, co nás ještě čeká…
Neděle
Odpoledne k našemu překvapení nás v nejtemnější části tábora – v hangáru – navštívil upír. Přinesl fragment nějaké knihy – bestiáře, která nám ale prý bude naprosto k ničemu. Další informace byly ovšem velmi přínosné. Upír prý zná nějakou stopu ke Knize, k tomu však potřebuje kouzelný amulet proti světlu, aby ho ochránil. Amulet může získat jen jeden z táborníků a jak, to mu ukáže bytost – Stín, který přijde do tábora a bude se dlouho za jedním z nás šourat – ten bude vyvolen. Když nastal tento okamžik, ostatní začali získávat sílu a štěstí pro toho jednoho – Vaška. Podpora pro něj byla soustředěna v botách na koně – v podkovách, které jsme shromažďovali u stožáru uprostřed tábora. Nebylo to marné počínání, neboť Vašek amulet skutečně získal – jak jinak! Teď už nezbývá než čekat na další upírovu návštěvu v táboře…
Pondělí
Upír k nám dorazil až odpoledne – alespoň jsme si ověřili, že amulet má skutečně kouzelnou moc. Aby byla cesta vykonána více ve skrytosti (že nebudeme budit pozornost velkým davem), vystoupilo z upíra pět dalších pomocníků, kteří vedli tajnými cestami jednotlivé družiny Pána ze Štolpichu údajně za Knihou. A zde se potvrdilo, že nemáme hned věřit takovým rozporuplným bytostem jako je třeba Upír. Jeho pravé záměry vyšly najevo, když se nám vysmál a poštval na nás armádu přisluhovačů zla. Padli jsme do léčky. Naštěstí se nám podařilo uniknout a vrátit se do bezpečí tvrze na Štolpichu.
Úterý
Dnes nás bytosti navštívily samy, ale narozdíl od ostatních sněmů, kde bytosti sršely vtipem, byly zachmuřilé. Elf dorazil později se šrámem pod okem, zdržen v nějaké bitvě proti zlým přisluhovačům. Zlo napjalo své síly, dobro začalo pravděpodobně prohrávat. Situace se jevila fakt úžasná: Upír získal amulet, s nímž se může pohybovat i ve dne, nám chybí jakákoli indicie a bytosti Knihu nenalezly. Naštěstí elf přinesl nějakou starobylou mapu v elfštině a poradil, co dělat s jakýmisi texty, které získali už dřív od upíra, protože on neznal jejich cenu. A tak jsme vlastně celý podvečer získávali klíč k rozluštění a pochopení dávno zapomenutého rituálu, jak vyvolat bytost – Chobotuse, který je starý jako Země sama a mohl by jediný vědět, kde nalézt Knihu moudrosti. Zítra nastane cesta k Chobotusovi.
Středa
Dopoledne jsme ještě luštili šifry a hned, jak skončil poledňák, vyrazily jednotlivé družinky za Chobotusem. Na cestu se musel každý patřičně vyzdobit – ruce a obličej pomazat blátem a šaty své přírodninami. I podle prastaré elfské mapy nebylo tak složité Chobotuse najít – pravděpodobně se Chobotus moc nikam nestěhuje. Moudrý Chobotus nám popsal rituál a místo, kde a jak se Kniha zjeví, ale cestu už nám ukážou bytosti. Na konci měl vidění o poslední rytířce jak umírá v souboji se zlem, což se nesmí stát. Ještě než jsme odešli, daroval nám kámen z hlubin země, kterého se má každý v táboře dotknout – bude potřeba k uskutečnění rituálu. Takže začíná závod o čas…
Čtvrtek
Jezinka nás ráno navštívila, aby nás naučila tanec potřebný ke zjevení Knihy a na listech přinesla instrukce, kam se máme ještě vydat pro potřebné předměty k rituálu. Před setměním jsme podle mapy od bytostí dorazili na místo rituálu – palouk s kamenným stolcem. Utvořili jsme kruh ze světýlek a do jeho středu jsme v dřevěné misce uložili onen kámen. V kruhu jsme zapěli píseň „Moje Země“ a opakovali v rytmu tlukotu srdce „oheň, země, voda, vítr“. Když se objevila Kniha, Kapistrán (jako zástupce Filipa) zadržel všechny, aby se jí nedotýkali, protože on jediný zná tajemství nápisu. Vtom se objevil zpoza kamene Upír, vrhl se ke knize, vysmál se nám a začal z ní číst. Náhle se zpod něj začal zvedat hustý dým, zhroutil se na zem a chcípl. Konečně Kapistrán vysvětlil, co se dozvěděl od Mysli mudrce a náhle se ozval hlas krále: „Přátelé mé říše, volám vás z míst věčného odpočinutí, já zemřelý král elfů. Zlo, se kterým jste bojovali ve světě fantazie bylo viditelné. Zlo, se kterým musíte bojovat ve vašem světě však často vidět není, neboť se skrývá v lidských srdcích. Snažte se ho rozpoznávat a stůjte při sobě navzájem v životě i smrti. Mějte naději, nastává konec tohoto věku, kdy se vlády ujme nový, mocnější král a zlo bude poraženo jednou provždy.“
Pátek
Tak trochu recesní den začal snídaní na stromech. Dopoledne táborníci podávali kandidátku, skládali předvolební sliby a dělali proslovy – připravovali se na volbu táborového krále. Následovaly vtipné soutěže nejen pro kandidáty – zimní olympiáda (běžkařský závod, hromadná běžka) a obsluha vzdálených hostí (přičemž číšník musel být přivázán na pružné gumě). Odpoledně proběhly tajné volby a mohli jsme tak poznat našeho prvního recekrále, kterého všichni museli oslovovat „můj pane“. Táborníci navíc připravili na sobotu rozcvičku.
Sobota
Ukončení tábora, Táborák (každý dostal z Knihy list, vyhodnocení nejúspěšnějšího táborníka, scénky).
.gif)
Za poskytnutí grantu děkujeme úřadu Městská část Praha 1.
Zajímavosti
Letošní, a vlastně každý tábor se poněkud podobal natáčení filmu. A každý takový film musí mít titulky. Nahlédněte do táborových titulek: kdo byl kdo? Kdo si jak vedl v táborových soutěžích? Kdo si vzal co na starost? Zjistěte, co jste třeba ani nevěděli…
Herecké obsazení tábora Smrt krále je jen začátek:
- Elf – Page
- Upír – Page
- Jezinka – Verča
- Kamenožrout – Tomáš
- Paní ohně – Zuzka
- Paní vody – Danča
- Skřítek – Jana
- Stromovous – Laďa
- Prorokyně – Verunka
- Opatrovnice prorokyně – Lada
- Chobotus – Chůva
- Goblin – Schimák
- Stínomil – Jakub
- Věštec – Tomáš
- Stín – Denýš
- Mysl mudrce – Page
- Upíři – Zdeněk, Jakub, Marťus, Laďa, Kapistrán
- Zlé bytosti – Denýš, Schimák, Zdeněk
- Elfský král – Jakub
Vedlejší role:
- Dobová slečna na cestě od nádraží – Verča
- Inzerát na příjem rekrutů – Zuzka, Lada
- Přijímači rekrutů – Danča, Laďa, Lada
- Zvuky bitvy – Fiflena (reprodukce), Page (nahrávání)
- Trubači na roh – Denýš, Verča
- Vedoucí třech mužstev při prohledávání místa bitvy – Písař, Zuzka, Filip
- Lukostřelkyně při přepadu Písaře zlými bytostmi – Lada, Zuzka
- Technické zajištění pohřbu krále – Jakub, Denýš, Tomáš, Laďa, Marťus, Filip, Kapistrán, Chůva, Zuzka, Lada, Danča
- Náhradní goblini – Page, Kapistrán, Laďa, Marťus, Zuzka
- Soudce – Jakub
- Technické zajištění Filipovy zkoušky – Denýš, Verča
- Ohňoplivačky – Denýš, Verča
- Průvodce chrámem (osvobození Filipa) – Jakub
- Hlídači chrámu – Laďa, Verča, Marťus, Kapistrán, Schimák, Jana
- Technické zajištění zjevení knihy – Denýš, Zuzka
- Moderátor volebního studia – Jakub
- Rozdávání táborových Oskarů – Denýš, Jakub, Verča
Táborníci podle počtu získaných Chrujáků k poslednímu dni tábora:
- 1. 19 Petr P.
- 2. 18 Marek D.
- 3. 14 Růžena Š.
- 4. 12 Simona K. (-1 Chruják zaplatila)
- 5.-8. 11 Lukáš D.
- 5.-8. 11 Martin P.
- 5.-8. 11 Pavel Č. (-1 Chruják zaplatil)
- 5.-8. 11 Petra S.
- 9.-10. 10 Tereza V.
- 9.-10. 10 Václav R.
- 11.-15. 9 Anna H.
- 11.-15. 9 Soňa S.
- 11.-15. 9 Štěpán Š.
- 11.-15. 9 Tereza S.
- 11.-15. 9 Václav S.
- 16.-21. 6 Andrea V.
- 16.-21. 6 Jan O.
- 16.-21. 6 Kristýna M.
- 16.-21. 6 Theresa R.
- 16.-21. 6 Tomáš B.
- 16.-21. 6 Václav K.
- 22.-24. 5 Anna Č.
- 22.-24. 5 David F.
- 22.-24. 5 Jakub S.
- 25. 4 Anežka P.
- 26.-28. 2 Barbora M.
- 26.-28. 2 Martin S.
- 26.-28. 2 Michal M. (-2 Chrujáky zaplatil)
- 29.-30. 1 Marek K.
- 29.-30. 1 Radek K.
Pořadí hodnocení pořádku ve stanech:
- 1. Stan 13; Terka a Péťa; průměr 1,0
- 2. Stany 11 a 14; Andy a Terka; Soňa a Anička; průměr 1,75
- 3. Stan 15; Simča; průměr 1,86
- 4. Stan 12; Kristýna a Růža; průměr 1,88
- 5. Stan 27; Vašek a Honza; průměr 2,1
- 6. Stan 17; Bára a Terka; průměr 2,6
- 7. Stan 26; Kuba; průměr 3,0
- 8. Stany 16, 22 a 23; Anežka a Anča; Štěpán a Michal; Tomáš a Marek; průměr 3,1
- 9. Stan 25; Marek a Lukáš; průměr 3,3
- 10. Stany 20 a 24; Vašek a Pavel; Vašek a Petr; průměr 3,6
- 11. Stan 19; Martin a David; průměr 4,0
Adepti na táborového „rece“ krále:
- Michal – 3 hlasy
- Martin – 8 hlasů; nejrozsáhlejší volební kampaň
- Tereza – 9 hlasů
- Tomáš – 1 hlas
- Štěpán – 3 hlasy
- Lukáš – 18 hlasů
Pořadové číslo tábora: 7