Letos se opět dva z našich členů a organizátorů rozhodli zkusit si na vlastní kůži něco podobného co chystají každoročně na účastníky VRAHu. Jen týden poté co podobnou akci startovali ve Stvolínkách v kůži organizátorů se vrátili do sousední obce Kravaře na Z3V jako závodníci.
„Stali jsme se součástí dvou závodních hlídek. Petra šla jako každoročně s Karlem B. (Hlídka 54) a Vojta jako každé dva roky se Štěpánem C. (Hlídka 53). Po pátečním večerním příjezdu jsme si vyslechli instrukce a byli jsme navnaděni na zavedení čipového zařízení pro kontrolu přítomnosti na stanovištích. Start byl v pět hodin ráno, takže jsme si užili i celkem dost spánku. Čipové zařízení se ovšem nepodařilo přes noc zprovoznit a tak se běhalo jako každý dosavadní ročník „na papír“. Alespoň se můžeme na novou technologii těšit příští rok.
První stanoviště, kótu 551 (Starosti) jsme nějakým zázrakem objevili údajně jako první, i když spíše v čele průvodu. Úkolem bylo složení vlaštovky a hod na vzdálenost. Konstrukce vlaštovky byla suprová, ale mohl jsem se do toho více opřít. Každopádně obě naše hlídky byly z těch lepších, co se tohoto úkolu týče.
Po splnění úkolu jsme pelášili na první vrchol – Strážný vrch (601). Zde byl úkolem hlavolam složený z malých nalepovacích čtverečků a rastru, do kterého se měly vhodně uspořádat. Silný vítr a otupělé mozky rozhodly, že jsem se Štěpánem po chvíli snažení radši rozhodl pokračovat dále, oživujíc vzpomínku na nepovedenou šifru z roku 2011 v Bílých Karpatech. Pétina hlídka zde dopadla o poznání lépe a díky správnému složení hlavolamu si odečetla 45 minut z celkového času, což není málo.
My jsme však již mezitím běželi na stanoviště ve Stružnici, kde už končila i naše mapa. KČT 11 byly beznadějně vyprodané a tak jsme improvizovali s mapou ve Štěpánově foťáku. Úkol, který nás zde čekal, byl asi nedrsnější z celého závodu. 2 km po proudu a 3 km proti proudu Ploučnice by daly zabrat nejednomu zkušenému vodákovi. Ztratili jsme několik pozic, ale nakonec jsme se z vody po více než hodině dostali zase na souš.
Začali jsme směřovat na jih do končin známých již z příprav letošního VRAHa. Tato má falešná jistota znalosti terénu a lenost otevřít mapu způsobila, že jsme si přidali několik desítek metrů převýšení a zdržení tak 20 minut. Seběhli jsme dolů do obce Kozly, ale stanoviště se nacházelo nahoře u vrcholu Kolného (563). Zde na nás čekal „Jákobův žebřík“. Párová lanová aktivita ve stylu žebříku pro obry zaměřující se na naši mrštnost a sílu. Vylezli jsme na druhou příčku žebříku. Hlídka v čele s Petrou dokonce na třetí příčku ze 4, jak jsme se později dozvěděli.
Následně nás naše kroky vedly přes Babylon, Hostíkovice okolo Miličanského rybníku na zbytky hradu Vítkovec. Zde bylo stanoviště zaměřené na smysly. Se zavázanýma očima jsme museli najít po zvuku tři mini-stanoviště u kterých byly kbelíky s věcmi, které jsme museli po hmatu identifikovat. To vše s pingpongovým míčkem v puse. Aktivitu rozhodoval spíše čas, předměty identifikoval snad každý.
Průnik s místy známými z VRAHu pokračoval. Na další stanoviště jsme šli přes Holany a pak jsme se již uchýlili do míst méně známých. Okolo kopce Vlhošť jsme došli na Tisícový kámen v CHKO Kokořínsko, kde se jümarovalo (prusíkovalo) ve dvojici. Aktivita velice zajímavá, ale po celém dni chození již velmi náročná. Nicméně odtud se již trasa stáčela přes vrchol Ronov do cíle, takže psychické síly a vidina spacáku výkon opět pozvedly.
Na Ronově nás čekala disciplína, takzvaná prasárna, zaměřená na šikovnost, trocha běhání a skládání zápalek do krabičky jednou rukou.
No a hurá do cíle! Posledních pár kilometrů do Kravař jsme to pustili a nohy nám z kopce běžely skoro samy, u tělocvičny nás čekala střelba z vodní pistole poslepu za navigace kolegy. Plechovky jsme shodili 2 ze tří, což byl všeobecný průměr. Poté nás čekal guláš, teplý čaj a sprcha a čekání na spřátelenou hlídku.
V konečném zúčtování jsme nakonec skončili na 11. (hlídka 53) a 29. (hlídka 54) pozici ze 70 startujících dvojic. Nicméně zážitky z této akce nejsou jen o skvělém umístění. Především jsme opět získali skvělé inspirace na aktivity, znovuobjevovali naše limity, bavili se. Prostě bomba.“
Vojta
Pro zájemce o trasu hlídky 53 je přiložen odkaz zde: http://www.mapy.cz/s/8Loe